QTH  Fichtelberg , ASL 1214 ,  JO60LL      2. část - expedice

Druhá část povídání o hledání QTH pro vysílání na PMR pásmech

Jak jsem 2. září slíbil, byl jsem 16. "hodný" a jelo se na Fichtelberg. Domluvili jsme se s Martinem Žatec, že to pojmeme jako průzkum bojem, tedy výbavu s sebou. Já chtěl zkusit chodivost PMR, Martin potom testovat TETRU a zkusit něco na mikrovlnách. Když jsme totiž byli na poslední štafetě, tak Martin tolik spěchal, že na QTH přijel pozdě a TETRU nechal doma. Dnes to napraví.

Obrázek trochu předbíhá sled událostí, protože jsme měli sraz na HP Boží Dar ve 14:00. Hodina "H" a Martin nikde. Inu - máme rádio, ne? Volám na smluveném kanálu a nic. Poblíž tedy není. Volám co 5 minut, poblíž tedy stále není. Náhle - SMS: Zabloudil jsem, už jedu. A vzápětí byl i na pásmu slyšet. Poslal mě dopředu, protože mám navigaci. Grencáci byli nějak aktivní a docela opruzovali včetně svých vlastních spoluobčanů. (Až večer jsem se dozvěděl, že spolupráce naší a německé policie a celníků dopadla nějaký pašerácký drogový gang). Já projel celkem v pohodě, za přechodem přibrzdím a čekám až projede Martin. Martin stále stojí. Zajíždím ke krajnici, Martin zhasnul světla. Vypínám motor, Martin vystupuje (v maskáčích) a grencák je z něho zjevně odvázanej. Já netuším o co jde. A už otevírají zadní dveře a dveře u spolujezdce a grencák to prolejzá ... říkám si konec expedice, Martin jde za katr nebo minimálně zpátky domů. Pak ho ale propustili a on pokračoval směrem za námi.

 

No nezavřeli byste ho taky během probíhající protidrogové akce? Ale nakonec se to vysvětlilo. Na Martina vyjel ten jejich detekční knírač a tak se hledaly drogy. Martin statečně zatloukal, ale knírač měl jiný názor. Potom si všechno vysvětlili. Martin jezdí na LPG. A toho knírače jim popletl. Takže jak sám dával doporučení na fóru:

Než přijedete k německým hranicím, tak si přepněte z LPG na benzín. Knírač vás bude milovat.

Potom už pohoda. Vyjeli jsme nahoru, našli místo na zaparkování - kousek od "kolegů" DL. Venku fičel hrozný vítr, určitě se to blížilo ke 100km/h a tak jsme se rozhodli, že to nebude nadlouho. Já poslal rodinu z kopce dolů pěšky na bobovou dráhu a my jsme s Martinem vybalili fidlátka. Stožárek s anténou jsem musel přivázat k dřeveným trámům. Martin na fotce nepózuje s anténou, on jí prostě musí držet. Sice jsem jí přivázal ale jenom takovým gumicukem, což se ve větru chovalo tak, jako bych to nepřivázal.

     

Udělal jsem několik kontrolních spojení, potom jsem si proběhl kanály a slyšel výzvu z Černé hory v Krkonoších. Jenda Bubny na výletě, dostal jsem krásný report a vzhledem k tomu, že jsem byl celý i s mikrofonem zabalený do bundy, tak mi bylo rozumět. Před tím jsem ze Žatce dostal vynadáno a ne report. Něco ve stylu - "jo jo, vůbec jsem ti nerozuměl, ale mám tě tu 59+" HI. No děsný vichr. Standa jako obyčejně nikde, opět jsme se neslyšeli. Potom jsme se pozdravili s Kevinem do Chebu, když jsem na Měděnci, tak se potkáme téměř pravidelně, Martin ATV na mikrovlnách nechytil a protože nám ten vítr začal vadit, rozhodli jsme se, že jedeme dolů. Cestou z kopce ještě jednou Kevin Cheb, tentokrát oba "mobil" - moc hezký spojení a potom skoro pod kopcem jsem slyšel někoho z Vrchoviny, načali jsme spojení, ale nemohl jsem zastavit protože cesta byla úzká a za mnou jel docela naštvaně vyhlížející německý offroad s typickým "árijcem" za volantem. Tak jsem v pudu sebezáchovy nezastavil a o spojení přišel. Dodnes nevím, kdo to byl a ze které Vrchoviny. Zda z kopce u Litoměřic nebo z Jižních Čech - Mezivrata, Votice - ale to bych si asi fandil. Určitě to byl Zdeněk Litoměřice HI.

Na parkovišti u bobů jsem našel vysmátou rodinku v tričku. My s Martinem ještě v bundách, u nosu nudli jak demokrat kravatu - "... pak že to nejsou blázni Vojtíšku ..." pravila vážně maminka. Po cestě měla nápad: "... a chci na houby." "Teď?" "Jo teď." Jsem muž činu. Brzda, tak jděte, za hodinu sem přijedu. Vysadil jsem je jako Jeníčka s Mařenkou v Perníkové chaloupce uprostřed lesa. Na GPS jsem si uložil pozici abych nemusel na strom hledat světýlko. Kontrola dostupnosti operátora a šli. S Martinem jsme odjeli na Měděnec zkusit "ještě něco", ale všechny už to z kopců sfouklo a zbylo jenom pár skalních CBčkářů. A rotunda měla konečně otevřeno.

 

   

Dali jsme pár spojení na CB, na PMR to nešlo, nebylo nikoho kdo by odpověděl. Tak jsme se rozloučili a rozjeli se každý na svou stranu. Martin do Žatce, já na pozici podle GPS. Hodin bylo ještě málo, tak jsem si vyjel podle navigace po takové cestě nahoru pod vrchol Meluzíny. Je odtud nádherný výhled, Měděnec byl ve slunečním světle podvečera "straaašně daleko" a vrchol Meluzíny je tajemně vyhlížející skalní útvar na jinak téměř holém kopci. Taky by to nemuselo být marné. Zkusím to ještě do zimy prozkoumat a otestovat.

     

Chvíli jsem se procházel, něco vyfotil a potom jsem odjel na pozici podle GPS. Čekal jsem asi 5 minut, když rodinka vyšla na silnici asi 50m ode mě. Jak to ty ženský dělají ... bez GPSky. Houby měli, takže tu hodinu nemohli sedět u pangejtu. Vojta navíc napráskal, že "... maminka zahučela z kopce a narazila si prtku ...". No to nebudeme rozebírat, že. Z tý díry kam vlítla by to stejně nechodilo, tak co. HI.

             

Ohlédnul jsem se ještě za Meluzínou, politoval (z diplomatických důvodů) naraženou prtku a vyrazili jsme k domovu. Nakonec jsme se všemu smáli.

A jsem pořád hodnej táta a k tomu podivín s anténou. HI

73!

Franta CV